Jak se koulí sněhuláci
Jak se koulí sněhuláci
Autor Ivan Karas napsal prozatím dvě pohádkové knihy. Na první jsem vám už recenzi psala, nyní je čas představit knihu Jak se koulí sněhuláci. Nalezneme zde opět příhody dvou přátel Kulíška a Třasořitky. Jak už víme z předchozího dílu, Kulíšek je ten moudřejší, za to Třasořitka tak trochu popleta, ale i on dokáže překvapit. Nechybí ani černovlasé děvčátko Monča, které navštěvuje oba kamarády a zažívají společně mnohá dobrodružství. V této knize se mj. dozvíme, jak se koulí sněhuláci, jak se učili plavat, jak to bylo na Svatýho Dyndy, jak se z lesa ozývá, jak jim přiletěly včely či kdo ukousl sluníčko. Naši hrdinové se kamarádí také se zvířátky, ale i se sluníčkem, měsíčkem a větrem. Tyto krásné pohádky ilustroval Josef Quis.
Kniha začíná v létě, kdy se na louce a v okolí doslova „valí“ voda. Že by se vylil potok? Kulíšek s Třasořitkou jdou i s Mončou na průzkum, ať přijdou této šlamastyce na kloub. U rybníka spatří vodníka Lukáše, který brečí a brečí, až se voda v rybníce přelévá přes hráz i stavidlo. Kulíšek ihned zasahuje a ptá se vodnického, proč tak bulí, vždyť jim to brzy s takovou odnese chaloupku. A Čendovi hráz i s jeho bobřím hradem. Vodník vysvětluje, že mu vyhasla jeho vodnická fajfka. Jak si kamarádi s tímto poradí a zdalipak zachrání Lukáše od jeho trápení, se dozvíte hned v první kapitole.
Druhá pohádka nás přenese do zimy, kdy se dozvídáme, jak se budí medvědi o Vánocích. Byla tuhá zima a do toho napadlo mnoho sněhu. A do toho úřadoval vítr. Skřítkům zatarasil povalený kmen dveře do chaloupky. Všimli si toho přes okno. A tak museli jednat. Jenomže sami to dubisko neodvalili. A tak je napadne, že jediný kdo jim může pomoci, je medvěd Láďa. Ten však spí zimním spánkem. Ovšem nedá se svítit, jeho pomoc je potřeba, a tak kamarádi vyrazí do jeho chaloupky, kde jim pomůže Meluzína, která se prožene komínem a otevřenými dvířky foukne Láďovi do nosu drobátko sazí. A ejhle! Láďa je vzhůru! Jakmile se dozví, co od něj kamarádi potřebují, nelelkuje a jde jim na pomoct, byť se mu chce hrozně spát. Vše dobře dopadne, medvěd kládu stromu odvalí, dá skřítkům med na cestu a jde zase spát. Kulíšek s Třasořitkou jdou slavit, vždyť je zrovna Štědrý večer!
V knize je samozřejmě i samotná kapitola – Jak se koulí sněhuláci. Mrzne, až praští a sněhu napadne víc, než je obvyklé. Kulíška s Třasořitkou to už ale nebaví a vyhlížejí jaro. Ovšem vše má svůj čas. A tak se kamarádi rozhodnou, že si postaví sněhuláky. V tom za nimi přichází na návštěvu Monča s kozou Lízou a jejími kůzlaty. A dlouho neotálejí a dají se do práce. Jen krtka tak trochu ruší svým dupáním. Krtek Ondráš si ťuká na čelo, proč zrovna teď staví sněhuláky, když do rána bude obleva. Ale kamarádi se nedají odradit. Jak celý tento příběh dopadne, se nechte překvapit v knize, kde má na naše hrdiny spadeno i Ledová královna. A bude do rána skutečně obleva? Inu, kniha napoví více.
Kulíšek s Třasořitkou se kamarádí se zvířátky a s ptáčky a často jim pomáhají sluníčko, měsíček i vítr. Tyto pohádkové příběhy mají bohatou slovní zásobu, krásně se tedy čtou, ale i poslouchají. Našim nejmenším je můžete předčítat. Všechny pohádky skončí šťastně. Tento „druhý“ díl o našich kamarádech mě velmi bavil a byla bych ráda, kdyby Ivan Karas v pohádkách pokračoval. I ilustrace Josefa Quise mi přirostla k srdci.
Tato kniha je momentálně v knihkupectvích nedostupná. Možná ji seženete ještě někde na internetu v nějakém antikvariátu. Vydala ji Euromedia Group – v koedici s Nakladatelstvím Brána v roce 2018. Pevně doufám, že autor vymyslí s nějakým nakladatelstvím druhé vydání knihy. Opravdu stojí za to a byla bych ráda, kdyby se kniha dostala více mezi děti, kterým by určitě přinesla radost i ponaučení.
Jitka Ježková
