Pohádky pana Zahrádky a paní Pivoňkové
Pohádky pana Zahrádky a paní Pivoňkové
Radek Malý a Markéta Pilátová společně napsali knihu pro děti – Pohádky pana Zahrádky a paní Pivoňkové. V knížce se dozvíte o tom, jak vedle sebe začnou zahradničit pečlivý úředník ve výslužbě a volnomyšlenkářská vědkyně v kimonu. Budou si rozumět a nebude jim vadit zchátralý plůtek, který dělí jejich zahrádky? To vše a mnohem více se dozvíte v pohádkách, které vydalo nakladatelství HOST.
Nyní vám představím hlavní hrdiny knihy. Pan Zahrádka, kterému tak budeme říkat, se křestním jménem jmenuje Jindřich. Má už odrostlejší děti a jak bylo řečeno, je úředníkem ve výslužbě. Ve volném čase se věnuje svojí zahrádce, kterou má kousek od Mělníka. Není moc společenský, proto uvítal, že na jeho zahradu skoro odnikud nejde vidět, přitom z ní byl krásný výhled do daleka. Pan Zahrádka rád pěstoval takové rostliny, které se dají hlavně jíst – včetně kytek. Občas si také zazpíval, dokonce nahlas, to by si v Praze netroufl.
Zato Anežka Pivoňková se v Mělníce ocitla teprve nedávno. Zdědila totiž po své tetě zahradu a přestěhovala se na ni z malé vesničky pod horami. Koupila si velký stan a postavila si ho na tetiné zahradě. Odstranila ze zahrádky všechen plevel a přihlásila se na zahrádkářskou výstavu, na kterou s sebou přinesla krabici svých řebčíků. Jednak byla středem pozornosti kvůli tomu, že řebčíky strašně smrdí a zadruhé si oblékla své nejlepší japonské kimono a dala si klobouk. V čemž byla na výstavě jediná.
A právě na této výstavě se pan Zahrádka seznamuje s paní Pivoňkovou. O Anežce se dozvídáme, že umí latinsky a potrpí si na latinské názvosloví. Její přátelé jí říkají Nežo. Ona byla Neža vědkyně. Věnovala se matematice a chemii. Měla dokonce několik chemických patentů. Dlouho cestovala po světě a učila na proslulých univerzitách. Ze všeho nejraději měla svoji zahrádku a rostliny. A knihy.
A právě na oné zahrádkářské výstavě se oba naši hlavní hrdinové potkávají. Pan Zahrádka osloví Nežu ne zrovna moc zdvořile, když se jí ptá, co to je za smrad. Paní Pivoňková nechápe, protože přece její řebčíky nesmrdí, nebo alespoň jí to tak nepřipadá. Jsou sice jedovaté, ale zároveň užitečné, protože když se vám na zahradu nastěhuje krtek nebo hraboš, tak jim hodně smrdí. Ale pan Zahrádka namítá, že proti krtkům a hrabošům stejně nic nezabírá. Jak to dopadne, když se panu Zahrádkovi na zahradu nastěhuje krtek? Nechte se překvapit v knize.
V knize nás čeká vyprávění o rýmovníku, explonádě, nebudou chybět včely a mnohé další. Knížka potěší všechny milovníky zahradničení, děti zhruba od sedmi let a jejich rodiče. Dozvídáme se, že Anežka Pivoňková toužila být básnířkou už do školky, ovšem její rýmovačky děti na pískovišti trochu děsily. Ale postupem času se zlepšovala a tu sem tu tam se její verše daly číst či recitovat. Zato panu Zahrádkovi šlo veršování jedna radost. Považoval se tak trochu za spisovatele, i když ho psaní baví, nemusí to nutně znamenat, že je v tom nejlepší, ale když to děláte ze srdce, jde to znát. I Neža ho velmi obdivovala.
Co myslíte, stanou se z těchto dvou sousedů postupem času přátelé, přestože mají odlišné názory? Zmizí mezi nimi jejich chatrný plůtek, nebo si postaví nový? Tato laskavá kniha pojednává o životě dvou zahrádkářských milovníků, komunikaci mezi nimi, přibližuje nám příběhy ze světa semínek, sazenic i květin, hub a neobyčejných tvorů. V knize je krásné poslání, že každá zahrada je kouzelná, avšak ta, kterou počůral anděl, je ještě o něco kouzelnější. Ponořte se i vy do knihy a nebudete litovat. Příběhy o zahrádce s jemným humorem vykouzlí úsměv i vám.
Knihu Pohádky pana Zahrádky a paní Pivoňkové si můžete zakoupit zde: www.knihcentrum.cz.
Jitka Ježková
