Prožijte Černobílé prázdniny s Lucií Šavlíkovou
Prožijte Černobílé prázdniny s Lucií Šavlíkovou
Kniha Černobílé prázdniny od překladatelky a nakladatelské redaktorky Lucie Šavlíkové nám opět připomene, že prázdniny strávené se svými nejbližšími, a navíc v českých lesích jsou snad nejkrásnějšími na světě. Své o tom jistě ví i Honzík, který jede na čerstvý vzduch k tetě Pravoslavě. Teta Slávka sice moc dobře neovládá pravopis, za to umí vyprávět báječné pohádky, a hlavně také snídá žužu. Pro děti naprosto neodolatelná kombinace! Co vše Honzík u tety Slávky prožije, si povíme v následující recenzi. Knihu vydalo nakladatelství Portál, s. r. o.
Hlavním hrdinou této pohádkové knihy je chlapec jménem Honzík, který neumí pořádně vyslovovat „r“. Děje se mu to hlavně tehdy, když má strach, nebo je nervózní. Příběh nezačíná vyloženě idylicky, neboť Honzík má teplotu. Ale jak se říká, ono všechno zlé je pro něco dobré. I zde to platí. Honza se totiž vydává na prázdniny k pratetě Pravoslavě, která nosí vlastnoručně pletený baret, který nikdy nesundává, a má dobré srdce.
A tak se jede vlakem k tetičce do Pařízku. Od vlaku se jde po hrázi mezi dvěma rybníky, kolem hájovny u Čápu a potom kousek cesty lesem do kopečka. „Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu,“ pronesla tetička Slávka. Když Slávka vytáhla starobylý klíč do zámku omšelé dřevěné branky v tom plaňkovém plotě, Honzík byl celý unešený. A to ještě neviděl zahradu! V Pařízku je úplný ráj.
Ráno se jde Honzík „proběhnout“ do místního lesa. Když kráčí kolem hájovny, v tu chvíli ho prožene pes Bivoj. A co se nestane. Honzík se proboří pravou teniskou vedle velkého pařezu a noha mu zajede do hlíny jako nůž do másla. A znenadání uslyší: „Hromsecmazecjezevec, kdo mi to šlápl do obýváku?!“
A tak Honza poznává opravdového živého jezevce Petra. Ačkoliv jezevec nejdříve hudruje a je tak trošku protiva, postupem času se z nich stanou přátelé. Honza poznává také jezevcovy kamarády a zažije s nimi plno dobrodružství. Celý příběh je protkán jedním velkým tajemstvím, o kterém Honzík ani jeho maminka nemají „šajnu“. Jak vše přijmou, až vyjde pravda najevo, se nechte překvapit v knize.
Honza je zvídavý chlapec, který, přestože je z města, v sobě nalezne odvahu dobrodruha. Bedlivě sleduje přírodu kolem a seznamuje se se zvířecími kamarády, k nimž se chová velice zdvořile. Honzík je hodný hoch, zalže tetičce Slávce jen, když jde na „večerní bojovku“ postrašit lišku. S novými kamarády zažívá spoustu dobrodružství, ale i nebezpečí. Přátelé však dají hlavy dohromady, jak se tak říká, a situaci s přehledem vyřeší.
Kniha je mj. věnovaná „Všem dětem, které teď leží nemocné v postýlce a čekají, až jim někdo něco hezkého přečte. Protože společně strávený čas je nejlepší lék na všechny neduhy.“ Jak moc souhlasím s Lucií Šavlíkovou. Číst dětem (nejen nemocným) je jedna z nejcennějších a nejrozumnějších „věcí“, které jim můžeme dát. Autorka stála u zrodu několika důležitých projektů podporujících dětské čtenářství, takže o tom ví své.
Kniha Černobílé prázdniny je krásná nejen svým textem, kdy chlapec poznává zvířecí kamarády, ale i ilustracemi (Komára). Děti plně rozvinou svou fantazii. Mohou utéct z reality do říše živých zvířat. Mohou si představovat tisíce dialogů, které Honzík se zvířátky zažije. Mohou se vžít do Honzovi situace a doma v posteli SNÍT. Snít o lepších zítřcích. O tom dokázat své sny uskutečnit. O tom stát se „dobrým“ člověkem jako je třeba malý Honzík. Sněme o takových věcech i v dospělosti. Sbírejme zkušenosti a buďme slušnými lidmi. Buďme takoví, jací jsme. I Honzík je SVŮJ.
Krásná kniha pro děti, kterou jim můžete darovat nejen za vysvědčení, a nejen během letních prázdnin, ale kdykoliv. Kdykoliv není pozdě na pěknou knihu.
Knihu Černobílé prázdniny vydalo nakladatelství Portál, s. r. o., a můžete ji zakoupit zde: https://obchod.portal.cz/detska-literatura/cernobile-prazdniny/
Jitka Ježková
