Vítejte v úžasném světě přírodopedie!
Vítejte v úžasném světě přírodopedie!
V nakladatelství Slovart vyšla loni naprosto uchvacující encyklopedie s názvem – Velká obrazová přírodopedie. Jde o velkoformátové fotografie doplněné základním textem a mnoha dalšími zajímavostmi. Přírodopedie je obsahově rozdělena do těchto deseti tematických částí: základy života, mikroorganismy a houby, rostliny, bezobratlí, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci a habitaty. Tato encyklopedie by neměla chybět tomu, kdo rád čerpá nové informace, či kdo je milovník přírody.
Základy života
Život na Zemi začala před více než 3,7 miliardy let. První jednoduché organismy se vyvinuly do rozmanitých životních forem od mikroorganismů, hub a rostlin přes ryby, obojživelníky a savce. Všechny jsou složené z buněk, živí se potravou a rozmnožují se.
O životě na Zemi, o říši rostlin i světě živočichů se učíme už na základní škole. Jistě jste každý už slyšeli o stromě života. Jde o moderní systém klasifikace živočichů a rostlin, který je založený na evoluci a druhy jsou v něm uspořádané do skupin podle společných předků.
Mikroorganismy a houby
Mikroorganismy žijí téměř všude a je možné některé vidět jen pod mikroskopem. Jiné organismy – houby – vyrůstají ze země, a přestože se podobají rostlinám, jsou příbuzensky bližší živočichům.
Rostliny
Na Zemi existuje více než 390 000 různých druhů rostlin. Jak jistě víme, zachytávají energii ze slunečního světla a při fotosyntéze (chemické reakci) ji využívají k vytváření živin. Během tohoto procesu se uvolňuje kyslík, který je tolik důležitý pro dýchání.
Bezobratlí
Bezobratlí čili „bez páteře“ živočichové mají měkká těla a nemají žádný pevný ochranný obal. Některé jako hmyz nebo pavouky chrání tvrdá vnější kostra.
Ryby
Polovina všech obratlovců světa jsou ryby. Na Zemi se objevily před téměř 500 miliony let. Jsou to vodní tvorové přizpůsobení životu v oceánech, jezerech a řekách. Mají hydrodynamický tvarované tělo s ploutvemi, které spoluovládají jejich pohyb, a žábry sloužící k dýchání pod vodou.
Obojživelníci
První obojživelníci pochází z doby přibližně před 370 miliony let a šlo o živočichy s páteří, kteří žili na souši. Obojživelníci žijí část života ve vodě a část na souši = dva živly. Rozlišujeme tři hlavní řády obojživelníků: žáby, ocasatí (mloci a čolci) a červoři.
Plazi
První plazi se vyvinuli z obojživelníků před více než 300 miliony let a byli to první obratlovci žijící především na souši. Vzniklo mnoho různorodých druhů, např. želvy, krokodýli, ještěři, hadi a prehistoričtí předci savců a ptáků.
Ptáci
Ptáci mají peří a křídla, která používají k létání, vyvinuli se z dinosaurů před více než 150 miliony let.
Mezi další klíčové znaky patří zobák, lehké a duté kosti či masivní a silné létací svaly.
Savci
Savci jsou na rozdíl od studenokrevných plazích předků teplokrevní, mají srst a rodí mláďata. Všichni savci kojí mláďata mlékem a starají se o ně, dokud nejsou silná, aby se o sebe postarala. Existuje více než 5 000 druhů savců.
Habitaty
Prostředí, v němž organismus žije, se nazývá habitat. Může být malý jako spodní strana listu nebo velký jako celý deštný les. Život nalezneme všude na planetě Zemi, v tropech i na pólech, v hlubokých oceánech i na nejvyšších horách.
Tato velká encyklopedie o přírodě má úžasné fotografie doplněné o text i popisky u fotek či obrázků, že nebudete chtít knihou přestat listovat či ji studovat.
V závěru knihy nechybí slovníček pojmů, rejstřík i poděkování.
Knihu Velká obrazová přírodopedie si můžete pořídit na www.knihcentrum.cz.
Jitka Ježková