Zažijte vzrušující cestu po stopách zvířat
Zažijte vzrušující cestu po stopách zvířat
Přestože to venku vypadá jako na jaře a sněhu jsme si moc neužili, pokud jsme se nevypravili zrovna na hory, tak pro vás mám tip na pěknou zimní knihu. Jmenuje se – Kdopak to tu běžel? Vzrušující cesta po stopách zvířat. Kdopak asi cupital čerstvě nasněženým sněhem a měl malé tlapičky či pořádně velké pracky? Byla to veverka, liška, zajíc nebo snad medvěd? Nechte se překvapit, kdo má jaké stopy. Knihu vydalo Nakladatelství Kazda.
Jakmile je celá malebná krajina poseta třpytivým popraškem sněhu, můžeme v něm nalézt stopy zvířat, které jsou jedinečné. Každé zvíře má svůj autentický otisk. Každý jsme totiž „originál“.
Ve sněhu můžeme vidět stopy jak domácích mazlíčků, jako jsou kočky, psi, tak i divoce žijících zvířat jako veverky, lišky nebo divocí králíci. Zvířátka však po sobě mohou zanechávat i jiné stopy, např. ohlodanou potravu (plody) nebo i ohryzané stromy. Ovšem takovýchto známek je více. Posuďte sami. Stačí se umět pečlivěji dívat. I vy se můžete stát zvířecím detektivem. Tak tedy pojďme na to!
A začít můžeme třeba právě u vás doma. U těch, kteří mají kočku. Víte, jak vypadají otisky kočičích tlapek ve sněhu? Jsou přeci kulaté se čtyřmi prsty. Slyšeli jste někdy o tom, že některé druhy koček mají na spodní straně tlapek dlouhé chlupy? Říká se jim někdy ponožky a zabraňují tomu, aby se kočka propadla do sněhu. Avšak po procházce v chladu si kočička ráda najde teplé místo v domě, kde se zahřeje – ostatně stejně jako ty.
Naopak jako dětská ruka vypadají stopy jezevce, na nichž se nachází pět dlouhých drápků. Zajímavostí je, že svou potřebu vykonává do malých jamek, kterým se také říká latríny. Přes den jezevci spí ve svém doupěti nazývaném také „hrad“. Jezevec je všežravec a rád si v blízkosti svého hradu vyšlapává cestičky, oni totiž jezevci chodí po stále stejných cestách.
V knize je celá řada stop nejrůznějších zvířat a v závěru nechybí ani ukázka stop od nás, od lidí. Líbí se vám běžet po křupajícím sněhu a za nechávat po sobě řadu otisků? I při lyžování či sáňkování po sobě zanecháváme stopy. Nebo i když jedeme autem. Ve sněhu se můžeme „vyválet“ a udělat rukama i nohama krásného andělíčka. Pak si odpočinout doma u rozpáleného krbu s hrnkem horkého čaje či kávy samozřejmě s knihou v ruce. Jak idylické.
Kniha je určena pro děti od čtyř let, ale má tříleťačka Kristýnka poslouchala, když jsem jí knížku četla, a pozorně zkoumala všechny zvířecí stopy. Připomněla si tak i živočichy, které už dobře zná. Kniha je krásně zpracovaná, avšak klidně by v ní mohlo býti více zvířátek. I tak nás moc potěšila, líbila se nám a vřele ji doporučujeme všem dětem a jejich rodičům. Krásné zimní čtení!
Knihu Kdopak to tu běžel? Vzrušující cesta po stopách zvířat můžete zakoupit na www.knihcentrum.cz.
Jitka Ježková