Stín katedrály - Miloš Urban
Stín katedrály
Miloš Urban
„Takhle viděla mou Sodomii: vysokou ženu v modré drapérii, s mírně skloněnou hlavou, ale zvednutým pohledem upřeným přímo na diváka; výraz mísí něžnost s pohrdáním, účast s lhostejností, dychtivost s nudou. Tmavohnědé vlasy má sepnuté na šíji, odtud se prameny hadovitě kroutí a pokrývají ramena. Klasická hlava má protáhlou tvář, rovný nos a výrazně vykrojené rty, pod hustým obočím oči zbarvené jako alexandrity – zelené na denním světle a fialové při osvětlení umělém –, tak jako je mají všichni Blíženci zrození v úterý pod zářící Venuší a zatmělým Merkurem. Byly to oči, do nichž smí nahlédnout Jupiter i Saturn, avšak Mars ani Merkur ne. I tak to mnozí udělali. Malíř je vypodobnil v kruhu kolem Sidonie, menhiry, z nichž trčí tu kamenná ruka, tam noha připravená k útěku, jinde hlava strnulá v ohlédnutí. Dílo bylo vytvořeno v Rossettiho stylu. Na mé přání. Nebyl to obraz pro znalce umění. Byla to sentimentální připomínka, bez níž jsem neuměl existovat.“
URBAN, Miloš: Stín katedrály. Praha: Argo, 2003. ISBN 80-7203-508-8.